V dnešní době čelí dlužníci stále častějším otázkám týkajících se povahy svých příjmů. Zajímají se, zda jejich konkrétní příjem podléhá srážkám v rámci oddlužení, nebo jestli se jedná o příjem mimořádný. Je důležité zdůraznit, že dlužník vstupuje do insolvenčního řízení dobrovolně. Insolvenční správce dohlíží na splnění povinností, které dlužníkovi určil soud.
Insolvenční zákon, v kontrastu s exekučním řádem, dovoluje v § 7 použití ustanovení občanského soudního řádu pro výkon rozhodnutí pouze přiměřeně a pouze tehdy, pokud na to insolvenční zákon odkazuje.
Během procesu oddlužení dochází k srážkám z takzvaných přednostních pohledávek, zatímco exekuce či výkon rozhodnutí jsou ve většině případech aplikovány na pohledávky nepřednostní. Srážky jsou vypočítávány podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách, ve svém aktuálním znění.
TIP k přečtení: Kdo může jít do insolvence aneb jak vyhlásit osobní bankrot?
Jaké příjmy podléhají srážkám v oddlužení?
Mezi příjmy, které jsou obecně považovány za srážkové, patří zejména:
- Mzda či plat
- Odměny z dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti dle zákoníku práce
- Různé druhy důchodů (starobní, invalidní, vdovský, sirotčí),
- Příjmy ze samostatné činnosti
Je důležité poznamenat, že sirotčí důchod je brán v úvahu pouze pokud náleží přímo dlužníkovi. Pokud je sirotčí důchod dítěte doručován rodiči v procesu oddlužení, tento důchod nespadá pod příjmy dlužníka a nepodléhá srážkám. Srážky jsou také uplatňovány z náhrad příjmů, jako je například nemocenská, ošetřovné, mateřská a rodičovská podpora.
Příjmy ze samostatné činnosti však mají specifický způsob řešení. Dlužníci podnikající jako OSVČ, často nemají stabilní příjmy a investují část svých příjmů následně do podnikání. V takových případech je jim určena nevratná záloha, která je vypočtena na základě jejich příjmů a výdajů z předchozího roku, s ohledem na postupy stanovené v § 398b insolvenčního zákona.
Dlužníci jsou povinni pravidelně podávat přehledy o svých příjmech a výdajích za uplynulý rok, aby bylo možné ověřit, zda částky zaplacené jako zálohy, odpovídají skutečným příjmům dlužníka. Je důležité zdůraznit rozdíl mezi těmito přehledy a daňovým přiznáním. Většina podnikatelů uplatňuje své výdaje v souladu s § 7 a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve formě takzvaných paušálních nákladů. Tyto výdaje však nejsou v rámci insolvenčního řízení uznávány, protože insolvenční zákon nepodléhá ustanovením zákona o daních z příjmů a je kladen důraz na skutečné příjmy dlužníka.
Příjmy, které jsou vyloučeny ze srážek v oddlužení, jsou definovány v § 207 odst. 2 insolvenčního zákona. Tyto příjmy zahrnují peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení a na dítě z dávek státní sociální podpory, jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče.
Kromě toho dlužníkovi je zcela vyhrazeno plnění z pojistných smluv o škodovém pojištění a náhrady z utrpěné majetkové či nemajetkové újmy (např. bolestné, pojistné za úraz apod.) dle § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona.
Jak je to s daňovým bonusem a odstupným?
Témata jako daňový bonus, roční vyúčtování daně a odstupné, často vyvolávají značný zájem mezi dlužníky. Daňový bonus a roční vyúčtování daně jsou klasifikovány jako mimořádné příjmy, podle § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, a dlužník je tedy povinen ji v plné výši předat do insolvenčního řízení.
Tato kategorie také zahrnuje:
- Dary,
- Příjmy z dědictví,
- A také majetek, který dlužník nezahrnul do seznamu majetku při podání žádosti o povolení oddlužení.
Pokud dlužník nepředá mimořádný příjem, vzniká mu dluh, což může vést k zrušení oddlužení. V případě odstupného, je postup insolvenčního správce stejný, jako u náhrady mzdy či obvyklého příjmu. Po opuštění zaměstnání, se dlužník obvykle registruje na úřadu práce, avšak vzhledem k nároku na odstupné, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Pokud tedy dlužník obdrží tříměsíční odstupné, podpora v nezaměstnanosti se po tuto dobu nevyplácí. Odstupné je rozděleno na jednotlivé měsíce a následně je provedena srážka, jako u standardní mzdy.
Pokud dlužník bezprostředně přechází do nového zaměstnání, příjem z nového místa a odstupné se v daném měsíci sčítají a srážka se provádí ze součtu příjmů.
TIP k přečtení: Máte dluhy? Nevíte kolik a kde, aneb jak zjistit, kde mám dluhy?
Můžete si požádat o mimořádné ponechání příjmu
Ve svém závěrečném doporučení bychom rádi zdůraznil, že v případě jakýchkoli nejasností, ohledně srážek v oddlužení, se můžete obrátit na nás nebo na svého insolvenčního správce, v případě schválené insolvence.
Pokud by dlužník měl za to, že jeho příjem by neměl podléhat srážkám, nebo se nedomnívá, že je to mimořádný příjem, existuje cesta, jak to řešit. Je v jeho pravomoci požádat soud o vyjádření nebo dokonce podat návrh, aby soud rozhodl, že konkrétní příjem nemusí být předán insolvenčnímu správci. Tato možnost je v plném souladu s jeho právy a měla by být využita vždy, když se objeví například nějaké problémy s příjmy.
Dlužník má právo na změnu výše splátek: Kdy a jak?
Dlužník může za určitých podmínek požádat insolvenční soud o změnu výše měsíčních splátek. Soud může upravit výši splátek, pokud existuje riziko, že původní splátky by mohly ohrozit splátkový kalendář nebo pokud by nová výše splátek mohla lépe uspokojit nezajištěné věřitele. Při rozhodování soud zohlední důvody dlužníkova úpadku, jeho celkový dluh, dosavadní a očekávané příjmy, snahu o zvýšení příjmů, snižování závazků a doporučení věřitelů.
Soud nemusí návrh dlužníka akceptovat a nebude brát v úvahu opožděné žádosti. Pokud dojde ke změně poměrů po schválení oddlužení, dlužník může opět požádat o změnu výše splátek. Odvolání proti rozhodnutím soudu v těchto otázkách není možné.
